Destigmatizace

Stigma znamená společenské odmítání domnělých nebo skutečných vlastností, přesvědčení nebo chování, které odporují sociálním normám. Stigma duševní nemoci je charakterizováno nedostatkem vědomostí o duševních nemocech, strachem, předsudky a diskriminací. Historie je poznamenána izolací a exkluzí duševně nemocných (útulky, trýznění), které však do jisté míry přetrvávají i v současnosti a jsou posilovány existencí institucionálních forem zdravotní nebo sociální péče. Souvisí to i s tím, že duševní poruchy mají kromě svých důsledků zdravotních i závažné důsledky nezdravotní: narušení vztahů s blízkými osobami, riziko bezdomovectví, sebevražedného jednání, možnost nedobrovolné léčby a hospitalizace. Psychické onemocnění se navíc i často projevuje navenek bizarním či neobvyklým chováním.

Stereotyp stigmatu psychické nemoci je ve společnosti předáván mladší generaci a vydatně posilován za pomoci médií. Postoje veřejnosti v některých západních zemích se zlepšují jen pozvolna.  Převládajícím postojem ve  veřejnosti je názor o nebezpečnosti a potenciálně násilném jednání duševně nemocných (Výzkum v této oblasti u nás prováděla společnost DEMA v r.2004 (viz odkaz: www.stopstigmapsychiatrie.cz/download/nazory-na-schizofrenii.doc ) Analýzy prováděné v řadě vyspělých států však nenasvědčují, že by riziko násilného chování bylo vyšší než u ostatní populace, ve většině sledovaných zemí se nezvýšilo ani po deinstitucionalizaci a zavádění komunitních forem péče.

Stigma duševní nemoci je rovněž jednou z příčin, proč zástupci státu a plátců péče mají malou vůli investovat do péče o duševně nemocné. Duševně nemocní jsou navíc i znevýhodněni oproti jiným marginalizovaným skupinám (etnické minority, lidé s fyzickými handicapy) tím, že jim chybí silnější hlas, který by za destigmatizaci bojoval. Stigmatizační postoje se bohužel nevyhýbají nejen například pracovníkům policie, ale  ani odborným pracovníkům psychiatrických služeb.

Důsledky stigmatizace:

  1. nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami
    zaměstnanost těchto lidí se v různých zemích pohybuje mezi 10 až 30% oproti lidem s těžkými fyzickými handicapy se zaměstnaností mezi 20 až 40%. Na vině je systém důchodového zabezpečení v invaliditě málo stimulující ke vstupu do zaměstnání, stigmatizující postoje zaměstnavatelů, nedostatek vhodných pracovních míst, obavy duševně nemocných z odhalení psychické poruchy v zaměstnání, nedostatečná rehabilitační podpora nižší funkční kapacity u těchto lidí
  2. skrytá psychiatrická nemocnost
    Až polovině lidí, kteří trpí psychickou poruchou, se nedostává adekvátní odborné pomoci a léčby. Možné stigma duševní nemoci je bariérou vstupu do odborných služeb.

V posledních letech byla v mnoha zemích vyvinuta řada iniciativ, které se zaměřovaly na snižování stigmatu duševní nemoci ve společnosti celkově i uvnitř specifických skupin. Patří mezi ně: destigmatizační kampaně, veřejné diskuse, přednášky, programy stimulující zaměstnanost duševně nemocných, terénní a krizové týmy zvyšující léčenost závažně nemocných, posilování uživatelských hnutí a organizací, zavádění legislativy podporující práva duševně nemocných.

Příklady destigmatizačních aktivit v ČR:

  1. Destigmatizační kampaně
    „Týdny pro duševní zdraví“ (Fokus Praha, UNIJAZZ). Od roku 1990 se každoročně od 10. září do 10 října konají na mnoha místech v ČR koncerty, happeningy, výstavy uživatelů, kulaté stoly, worshopy /odkaz: www.tdz.cz/
    Projekt „Změna“ (CRPDZ Praha, Amepra). V roce 2005 destigmatizační kampaň v pražských stanicích metra a dopravních prostředcích – plakáty s příběhy duševně nemocných, výstavy obrazů, anonymní poradenství, internetové poradenství, specializovaná destigmatizační webová stránka /odkaz www.stopstigmapsychiatrie.cz /
    Festival „Mezi ploty“ (Nedomysleno, s.r.o). Od roku 1991 každoročně v měsíci květnu v areálech  psychiatrických léčeben (Praha Bohnice, Dobřany, Brno Černovice) jeden až dva dni koncertů pro veřejnost (jazzové a rockové kapely) /odkaz www.meziploty.cz/
  2. Zapojení uživatelů v destigmatizaci
    Poradenství poskytované uživateli (VIDA o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb sami poskytují poradenství dalším lidem potřebným pomoci v této oblasti. Poradenství probíhá v 8 advokačních centrech v různých městech v ČR, centra jsou umístěna na veřejně frekventovaných místech /odkaz www.vidacentrum.cz/
    Zapojení uživatelů v tréninkových kavárnách a obchodech (Green Doors, o.s.; Práh o.s.; Lomikámen, o.s.; ESET-HELP o.s., Fokus Vysočina, o.s.). Uživatelé psychiatrických služeb se dostávají do kontaktu s širší veřejností jako obsluha či prodavači.
  3. Destigmatizační programy na školách
    „Blázníš? No a!“ (Fokus Praha o.s.). Diskuse se studenty na středních školách za účasti odborníků a uživatelů. Do projektu zapojeno 6 středních škol v Praze /odkaz www.blaznis-no-a.cz

Dokumenty:

Destigmatizace a zlepšování psychiatrické péče
/odkaz http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2009_5_224_225.pdf

European Pact for Mental Health and Well-Being
/odkaz http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/mental/docs/pact_en.pdf

Countering the stigmatisation and discrimination of people with mental health problems in Europe
http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/mental/docs/stigma_paper_en.pdf

Green Paper Improving the mental health of the population: Towards a strategy on mental health for the European Union
http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/mental/green_paper/mental_gp_en.pdf

MUDr. Ondřej Pěč

Aktuální zprávy

Vědecký tajemník výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP MUDr. Petr Možný byl 30. 6. 2016 osloven redaktorkou Lidových novin Šárkovu Kabátovou s dotazem, zda by se mohl vyjádřit ke skutečnosti, že právníci z Ligy lidských práv navrhují zřízení monitorovacího orgánu na kontrolu psychiatrických léčeben v Česku.

Číst dál...

Společnost ROCHE s.r.o. prostřednictvím MUDr. Jiřího Pešiny (Head of Communications) na dotaz odpověděla, že léčivý přípravek Rivotril je kontinuálně dodáván do distribuční sítě v České republice. Společnost má v současnosti ve svých skladech dostatečné množství balení léčivého přípravku Rivotril pro pokrytí potřeb pacientů, kteří z léčby tímto léčivým přípravkem prokazatelně profitují. Přechodný nedostatek Rivotrilu v některých lékárnách byl způsoben neobvyklými výkyvy v poptávce. Na vzniklou situaci výrobce zareagoval zvýšením dodávek Rivotrilu v červenci a první polovině srpna.

Číst dál...

Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny a Psychiatrická společnost ČLS JEP dne 16. 6. 2016 podepsaly Memorandum o spolupráci na realizaci reformy psychiatrické péče v ČR. Memorandum ke stažení ZDE.

Další informace jsou na webu MzDr - http://www.mzcr.cz/dokumenty/svatopluk-nemecekdo-reformy-psychiatricke-pece-se-zapoji-odborna-spolecnost-a-_12138_1.html - kde je i videozáznam z ceremoniálu podpisu a následné tiskové konference.

Upozorňujeme na novelizaci vyhlášky 277/2004 o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Na základě podnětu výboru PS se zkrátila lhůta povinné abstinence u osob závislých na alkoholu ze 2 let na 1 rok. U osob závislých na ostatních psychoakt

Číst dál...

Psychiatrická společnost ČLS pořádá již desítky let pravidelné vědecké schůze vždy první středu v měsíci (s výjimkou prázdnin) ve Vondráčkově posluchárně Psychiatrické kliniky 1. LF UK, Ke Karlovu 11, Praha 2.
Od 10:00 hod. probíhají semináře, které připravují jednotlivá psychiatrická pracoviště, od 15:00 hod. je program zajištěn jednotlivými sekcemi společnosti.
Celodenní výukový program je doplňován prezentací farmaceutických firem (11:00 – 12:30 hod.), schůzemi sekce mladých psychiatrů od 12:15 hod. v Myslivečkově síni, schůzemi sekce dětské a dorostové psychiatrie (12:00-13:00 hod.) a schůzemi sekce ambulantní péče od 15:00 hodin v Myslivečkově síni.

Číst dál...

Vyjádření výboru Psychiatrické společnosti na "Výzvu k reakci na výroky MUDr. Jaroslava Matýse"

 

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP se seznámil s textem uveřejněným v týdeníku Reflex dne 30. 3. 2017 pod názvem “Autismus je šlágr“.

Členové výboru podpořili vyjádření Sekce dětské a dorostové psychiatrie, ale současně si uvědomují, že některá vyjádření v textu tj. bez možnosti podrobného vysvětlení postoje autora, mohou nepřiměřeně zjednodušovat celou situaci a vyvolávat tak pochopitelné kontroverzní reakce. Jelikož výboru společnosti velmi záleží na tom, aby k podobným, jistě ne zle míněným, ale nešťastným vyjádřením, v budoucnosti nedocházelo, zajistí svým členům edukaci v této oblasti.

doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.


Doc. MUDr. Martin Anders, PhD., předseda PS ČLS JEP

 

 

Vážený pane předsedo PS ČLS JEP,

Dovoluji si zaslat reakci výboru Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP k výzvě zveřejněné šéfredaktorkou ATYP magazínu paní Dagmar Edith Holou k reakci na výroky MUDr. Matýse.

 

MUDr. Jaroslava Matýse si vážíme pro jeho dlouhodobou činnost pro zachování oboru dětská a dorostová psychiatrie, pro jeho odbornou erudici a snahu zajistit dostupnost zdravotní péče pro všechny dětské psychiatrické pacienty.

Respektujeme jeho právo vyjádřit se na základě svých zkušeností a znalostí problematiky k současným problémům dětské a dorostové psychiatrie.

Aktuálně probíhá v odborných společnostech diskuze k nepřiměřeným požadavkům některých politických zájmových skupin na nesystémově řešenou péči pro skupinu psychiatrických pacientů s diagnózou autismu, včetně navrhovaných legislativních změn zajišťujících exkluzivní péči této jedné skupině pacientů.

S tímto postupem vyjádřila Sekce dětské a dorostové psychiatrie a další odborné společnosti veřejně svůj nesouhlas. Vzhledem k tomu, že MUDr. Matýs je dlouhodobě předsedou Asociace dětské a dorostové psychiatrie, místopředsedou výboru Sekce dětské a dorostové psychiatrie a členem řady pracovních skupin v rámci reformy psychiatrické péče, je logické, že veřejně vystupuje a k danému tématu se vyjadřuje. Zároveň je logické, že jeho konzistentní postoj chránící obor proti rozebrání zájmovými skupinami na úkor pacientů, kteří za sebou žádný lobbing nemají, bude následován snahou veřejně ho zdiskreditovat.

 

Naším společným zájmem ovšem musí být zajištění kvalitní zdravotní péče pro všechny dětské psychiatrické pacienty. Obhajujeme tezi, že autismus je duševní porucha s nutností komplexní péče, na jejímž začátku je správná diagnostika s vyloučením komorbidit a klinicky podobných, ale neautistických obrazů, což probíhá v rámci zdravotní, nikoli poradenské, školské nebo jiné sféry.

 

Ztotožňujeme se se zástupci Asociace dětské a dorostové psychiatrie v jimi deklarovaném tvrzení, že stojíme za MUDr. Matýsem, když obhajujeme srovnatelnou péči pro všechny dětské pacienty s duševními poruchami a jejich rodiny a nejen pro jednu úzkou na diagnóze zaangažovanou skupinu.

 

Za výbor Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP se souhlasem členů výboru

 

MUDr. Petra Uhlíková, předsedkyně

Copyright © 2017 Psychiatrie. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.