Důležitá upozornění
V letošním roce si připomínáme čtyřicet let od chvíle, kdy vznikla transkraniální magnetické stimulace (TMS)- převratná technologie, která odstartovala celé odvětví neinvazivní stimulace mozku. Tato metoda, která dnes bezbolestně a bez nutnosti operace pomáhá léčit depresi a zkoumat mozek, má své kořeny ve skromné britské laboratoři, odkud se během několika let rozšířila do celého světa, včetně mnoha klinik a výzkumných center v České republice.
Za vznikem TMS stál inženýr Anthony Barker z univerzity v Sheffieldu. První prototyp magnetického stimulátoru vyvinul již během svého doktorského studia, původně určený pouze pro stimulaci periferních nervů. Přestože se stimulátor pro tento účel příliš neosvědčil, Barker magnetickou stimulaci nezavrhl a věnoval se jí dál z čiré zvědavosti.
Klíčový moment přišel v roce 1984 na konferenci v Londýně, kde se Barker dozvěděl o práci Patricka Mertona, který stimuloval mozek pomocí elektrického proudu. Anthony Barker si v tu chvíli uvědomil, že jeho magnetický stimulátor by šel použít stejným způsobem– ale bezbolestně, pohodlněji a bezpečněji.
Přesto postupoval obezřetně. Nechtěl provádět první experiment sám, a tak Mertonovi nejdřív napsal dopis a navrhl společný experiment. V únoru 1985 se pak Barker vydal vlakem z Sheffieldu do Londýna. Nikdo z ostatních cestujících netušil, že ve dvou velkých a těžkých kufrech veze přístroj, který změní budoucnost psychiatrie a neurověd.
Ve své laboratoři na Queen Square už na něj čekal Patrick Merton, který se zároveň stal i prvním pokusným subjektem. Magnetickou stimulací motorické kůry se podařilo spolehlivě vyvolat pohyb ruky – bez bolesti a s okamžitým efektem. Nadšení bylo obrovské. Merton ihned obvolal kolegy z Londýna a okolí a brzy se před jeho laboratoří tvořily fronty- každý si chtěl vyzkoušet ten zázračný přístroj sám na sobě.
Barker s publikací výsledků prvních experimentů zpočátku trochu váhal, ale po měsíci nakonec poslal krátký článek do časopisu The Lancet, kde popsal princip i potenciál magnetické stimulace mozku. Článek vyšel 11. května 1985 a odezva vědecké komunity byla okamžitá. Do Sheffieldu začaly přicházet stovky dopisů z celého světa. Během prvního roku Barkerova laboratoř vyrobila celkem šest nových stimulátorů a Barker věřil, že to bude stačit. Nemohl se víc mýlit.
Poptávka rostla tak rychle, že bylo jasné, že jde o začátek zcela nové éry. Barker se tehdy rozhodl, že svůj přístroj nebude patentovat. Ponechal ho volně k dispozici vědecké komunitě, aby mohl být dále zdokonalován a šířen. Toto rozhodnutí zásadně urychlilo rozvoj celého oboru neinvazivní stimulace mozku a umožnilo rychlé nasazení TMS jak ve výzkumu, tak později v klinické praxi.
A jak vlastně TMS funguje? Tato neinvazivní metoda využívá princip elektromagnetické indukce. Cívka umístěná nad hlavou vysílá rychlé magnetické pulzy, které v nervové tkáni vyvolávají elektrický proud. Následně pak může dojít přímo ke vzniku akčního potenciálu a k aktivaci neuronů. V klinické praxi se TMS nejčastěji používá k léčbě deprese. Terapie probíhá v sériích opakovaných sezení rozložených do několika týdnů. V posledních letech se ale objevují i zrychlené protokoly, které umožňují účinnou léčbu během několika málo dní.
Magnetická stimulace má však široký potenciál, a kromě deprese se využívá i u dalších diagnóz, jako je obsedantně-kompulzivní porucha, různé typy závislostí a experimentálně se zkoumá i u Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.
S rostoucím významem mozkové stimulace ve výzkumu i klinické praxi vznikla letos v Česku nová odborná iniciativa, která propojí specialisty z různých výzkumných center napříč republikou. Do nově vznikající Sekce pro stimulaci mozku, fungující pod Českou společností pro klinickou neurofyziologii, se už nyní zapojují odborníci z psychiatrie, neurologie, bioinženýrství i dalších oborů.
V roce 1985, kdy měla premiéru kultovní sci-fi Back to the Future, se z inženýrské zvědavosti zrodila i transkraniální magnetická stimulace, která nám nyní pomáhá porozumět mozku a léčit jeho poruchy. Založení Sekce pro stimulaci mozku je dalším krokem k tomu, aby se i česká věda a medicína vydaly směrem do budoucnosti.
Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D.
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že v ponělí 21.4.2025 ve věku 75 let nás navždy opustil prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych – první a emeritní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), mezinárodně uznávaný psychiatr, vědec, pedagog a popularizátor vědy.
Foto:
Řada psychiatrů pro dospělé má v péči i pacienty mladší 18 let. I přes snahu výboru PS ČLS JEP se komerční pojišťovny (Kooperativa a pVZP a.s.) zdráhají tyto poskytované zdravotní služby zahrnout pod Pojištění odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb v oboru 305 Psychiatrie. Akceptují ale v těchto případech připojištění - pro zájemce připravil výbor PS ČLS JEP a rada Sekce dětské a dorostové psychiatrie stanoviska, která by k žádosti o připojištění byla vhodná přiložit.
Za výbor PS ČLS JEP MUDr.PhDr.David Vaněk
Stanovisko Sekce DDP k péči v ambulancích pro dospělé pro připojištění odpovědnosti
Základní principy
- Profesním členem PS se může stát člen ČLS JEP, který není lékař, a který se angažuje v oblasti oboru psychiatrie, psychiatrické péče a výzkumu a který souhlasí s cíli PS a zaváže se přispívat k jejich plnění. (Stanovy §5 odst. 5 písm. a) – g) )
- Profesní člen má hlasovací právo a může být volen do orgánů a funkcí v profesních sekcích.
- Profesní člen nemá hlasovací právo, nemůže volit ani být volen do orgánů a funkcí PS a odborných sekcí.
- Profesní členové se mohou sdružovat v sekcích podle svého zaměření a zájmu v :
- Odborných sekcích
- členové řádní i profesní
- pouze řádný člen volí radu odborné sekce
- Profesních sekcích
- výhradně profesní členové
- profesní člen volí radu profesní sekce
Práva profesních členů PS ČLS JEP
1. Právo být informován o činnosti PS (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod i.)
2. Právo podílet se na činnosti PS (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod ii.)
3. Právo předkládat podněty, návrhy a stížnosti (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod iii.)
4. Právo svobodně vyslovovat své názory na činnost PS (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod iv.)
5. Právo využívat pomoci a podpory servisní organizace (Stanovy §5 odst. 5 písm. j) bod v.)
6. Právo účastnit se jednání orgánů PS (Jednací řád §2 odst. 1)
7. Právo sdružovat se v odborných a profesních sekcích podle svého zaměření a zájmu (Stanovy §5 odst. 5 písm. i) )
8. Právo založit sekci (Organizační řád sekcí §3)
9. Právo hlasovat v profesních sekcích (Organizační řád sekcí §4 odst. 4)
10. Právo navrhovat hlasování v orgánech PS (Jednací řád §6 odst. 1)
________________________________________
Povinnosti profesních členů PS ČLS JEP
1. Dodržování stanov a vnitřních řádů společnosti (Stanovy §5 odst. 1)
2. Respektování usnesení orgánů PS (Jednací řád §7 odst. 1)
3. Aktivní účast v profesních sekcích (Stanovy §5 odst. 5 písm. i.)
4. Účast na jednáních sekcí, kde je členem (Jednací řád §2 odst. 1)
Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP se neztotožňuje s aktuálně navrhovaným zněním §83, odst. 4 v rámci novely zákona č.373/2011 o specifických zdravotních službách, kde je původně navržený text doplněn upřesněním, týkajícím se použití validovaných škál: (4) Při výkonu ochranného léčení jsou poskytovatelem zdravotní služeb individuálně u pacienta stanovena rizika, pro která je jeho pobyt na svobodě nebezpečný, a to pomocí objektivních validovaných škál; léčebné intervence jsou zacíleny na ovlivnění těchto rizik.
Považujeme za nadbytečné, aby tato specifikace byla obsažena přímo v zákonné normě a shodujeme se, že plně vyhovující bylo znění § 83 odst. 4 původně navržené:
(4) Při výkonu ochranného léčení jsou u pacientů vždy individuálně stanovována rizika podkládající společenskou nebezpečnost; léčebné intervence jsou zacíleny na ovlivnění těchto rizik.
V Praze dne 11.03.2025
Výbor Sekce dětské a dorostové psychiatrie (DDP) si velmi váží snahy Psychiatrické společnosti pomoci při řešení kritické personální situace v oboru dětské a dorostové psychiatrie. Jako rychlé řešení se jeví včasné převzetí dospívajících pacientů do péče psychiatra pro dospělé ihned po dovršení 18 let. K tomuto předání pacienta, které má svá specifika v porovnání s jinými medicínskými obory, připravuje výbor Sekce dětské a dorostové psychiatrie návrh nového výkonu „Předání pacienta“.
Pokud jde o péči o děti do 18 let v ambulanci psychiatra pro dospělé, již opakovaně v minulosti výbor Sekce DDP doporučil, aby v akutním případě při nedostupnosti adekvátní péče bylo možné ošetření dítěte na psychiatrii pro dospělé, zejména pokud hrozí riziko poškození zdraví a života. Toto stanovisko se týká jak ošetření v ambulanci, tak v rámci lůžkové péče. Příloha č. 16 k Vyhlášce č. 397/2020 Sb. uvádí mezi získanými dovednostmi po absolvování základního kmene psychiatrického „Akutní diagnostické zhodnocení a akutní terapeutický zásah u dětských a dorostových psychiatrických pacientů.“
Při nutnosti pokračující péče by dítě mělo mít co nejdříve zajištěnou péči psychiatra pro děti a dorost, v případě lůžkové péče doporučujeme konziliární vyšetření nebo předání na lůžko v řádu 3-5 dnů, v ambulantní péči je nutné respektovat kapacitu ambulantní péče. Dítě by mělo být v péči psychiatra co nejkratší dobu s tím, že má zajištěné převzetí do psychiatrické ambulance pro děti a dorost. Po dovršení 17 let může tato péče trvat do 18. roku věku pacienta a dále do dospělosti vzhledem k tomu, že změny lékaře jsou pro pacienty s duševním onemocněním, kteří mívají zvýšenou potřebou stability prostředí a důvěry v terapeutickém vztahu, psychicky mimořádně zatěžující.
K vykazování výkonů vyšetření v dětské a dorostové psychiatrii (36021, 36022, 36023) je nutná atestace z dětské a dorostové psychiatrie. Za výbor Sekce DDP navrhujeme vytvořit kód pro bonifikaci za ošetření dítěte v ambulanci psychiatra pro dospělé, který by zohlednil časovou náročnost takového vyšetření a další specifika, jako je nutná komunikace s rodiči, OSPODem, školou a dalšími institucemi, které se podílí na péči o dítě, a zvýšená administrativní zátěž.
Registrační list pro uvedený výkon připraví Psychiatrická společnost, Sekce ambulantní psychiatrie spolu se Sekcí dětské a dorostové psychiatrie.
Vykazování uvedeného výkonu bude podmíněné absolvováním kurzu Dětské a dorostové psychiatrie. Výbor Sekce DDP doporučuje využít kurz, který již existuje a je určený pro předatestační přípravu. Jedná se o akreditovaný kurz v rozsahu 40 hodin, který je zaměřený na základní stavy v dětské a dorostové psychiatrii a jejich léčbu.
Výbor Sekce DDP doporučuje v případě výše uvedeného zajištění péče o děti a dorost v ambulanci psychiatra pro dospělé akceptovat dosavadní pojištění profesní odpovědnosti v oboru psychiatrie i pro pacienty mladší 18 let.
MUDr. Petra Uhlíková
výbor Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP
V Praze dne 8.1.2025
