Aktuality
Stanovení hranice mezi negativním ovlivněním řidičských schopností v důsledku užití jiné návykové látky než alkoholu a vyloučením schopnosti řidiče k řízení motorového vozidla
Znění dopisu ze dne 16.8.2018
Vážený pan Mgr. Radomír Adámek
vedoucí odd. personálních záležitostí justice
Ministerstvo spravedlnosti
Odbor organizace justice
Vyšehradská 16
Praha 2
Věc: Odpověď na Žádost o spolupráci ve věci MSP-39/2016-OOJ-ZN/49
Vážený pane magistře,
děkujeme za důvěru, kterou jste nám projevil zasláním Žádostí o spolupráci ve věci stanovení hranice mezi negativním ovlivněním řidičských schopností v důsledku užití jiné návykové látky než alkoholu a vyloučení schopnosti řidiče k řízení motorového vozidla.
Předpokládáme, že slovem „hranice“ je míněna koncentrace látky, a jelikož jsme již na podobné téma opakovaně odpovídali ve spojitosti se znaleckým posouzením míry intoxikace v době, kdy posuzovaná osoba řídila motorové vozidlo, dovolím si Vám zaslat vyjádření výboru společnosti, které se dlouhodobě nikterak ve své podstatě nemění.
Při posuzování míry ovlivnění je z psychiatrického hlediska zcela nezbytné vycházet z vlastního klinického vyšetření posuzované osoby, její zdravotnické dokumentace a spisové dokumentace. V případě posuzování schopnosti řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky je možné na základě znalosti anamnézy posuzované osoby, vlastního klinického vyšetření, výpovědí svědků o chování a stylu jízdy posuzovaného stanovit jednak míru závislosti na psychoaktivní látce, a především přibližně zhodnotit stupeň závažnosti intoxikace v předmětné době (behaviorální dopad intoxikace). Obě tyto skutečnosti mezi sebou neoddělitelně úzce souvisí.
Pro zhodnocení míry intoxikace lze využít srovnání přepočtem koncentrace psychoaktivní látky ve vztahu ke koncentraci alkoholu, avšak důrazně upozorňujeme, že toto srovnání je pouze pomocné a samotná koncentrace látky, její případné srovnání s koncentrací alkoholu, nikterak nevypovídá míře závažnosti intoxikace posuzované osoby v době odběru nebo dokonce době, kdy řídila motorové vozidlo (většinou je odběr biologického materiálu prováděn s časovým odstupem a zpětný výpočet množství látky v krvi podobně jako u alkoholu není možný). Tuto skutečnost potvrzuje i stanovisko ČSSL "Postupovat analogicky jako při ovlivnění alkoholem je velmi obtížné, a to zejména proto, že metabolismus i účinky jednotlivých drog jsou silně individuální a mechanismus jejich účinku je podstatně složitější než u alkoholu. Samotná přítomnost návykové látky nebo jejího metabolitu v krvi řidiče prokazuje negativní ovlivnění jeho schopnosti bezpečně ovládat motorové vozidlo. Nález metamfetaminu a amfetaminu v krevním séru podezřelého potvrzuje negativní ovlivnění jeho schopnosti bezpečně ovládat motorové vozidlo v době odběru. Míru ovlivnění návykovou látkou v době odběru krve však pouze na základě stanovené koncentrace metamfetaminu nelze určit." Například, často uváděné hodnoty 2 ng/ml THC a 25 ng/ml amfetaminu jsou arbitrárně dané hranice, při kterých ještě nedochází k ovlivnění jednání posuzované osoby psychoaktivní látkou, tedy nedochází ani k ovlivnění schopnosti řídit motorové vozidlo. Množství 10ng/ml THC a 200 ng/ml amfetaminu jsou množství srovnávající uvedené látky na základě přepočtu s 1 promile alkoholu, tedy již koncentrace, při které je činnost posuzované osoby již ovlivněna psychoaktivní látkou. Otázka míry ovlivnění schopností osob jednajících pod vlivem návykové látky je však velmi individuální a vychází z mnoha okolností.
Vážený pane magistře, využiji této příležitosti k apelu na Vás. Dle našeho názoru se jedná o časově náročnou a především vysoce expertní otázku, kterou nejsou schopni, vzhledem ke komplexnosti a šíři problému, vyřešit zástupci pouze jedné odborné společnosti. Považujeme toto téma za velmi důležité a rádi bychom se podíleli na jejím řešení, jelikož se však nejedná o izolovanou problematiku oboru psychiatrie, ale zasahuje i do dalších oborů, navrhujeme iniciaci vzájemné mezioborové diskuze či práce na toto téma se zástupci adiktologů, toxikologů, soudců i zákonodárců.
Současně nelze očekávat, že vyhledání recentních literárních zahraničních zdrojů, které jsou často zpoplatněny, jejich zevrubná analýza, diskuze s kolegy jiných odborností apod. může probíhat zcela bez nároku na honorář pro zainteresované odborníky. Moc prosím i o zohlednění tohoto aspektu Vaší žádosti o expertní názor, za kterým by stála konsenzuálně širší lékařská obec.
Děkuji a jsme s pozdravem
doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.
předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP
